Každá máma občas bojuje s pocitem, jestli postupuje při výchově správně a svého potomka nějak nepoškozuje. Je dobré být autoritativní, nebo za každou cenu respektovat přání dítěte? A „sluší se“ upřednostnit práci před mateřstvím, i když se na nás okolí dívá skrz prsty? Na všechno máme odpověď.
Na Vaše dotazy odpovídá Jana Míčková Sladká z agentury BIBO.
Dobrý den, když byl synovi rok, rozhodla jsem se, že se vrátím do práce. Bohužel je mi teď líto, že se někdy dostávám domů až večer a vlastně si ho moc neužiju. Mám výčitky, jestli se mu věnuji dostatečně, jestli ho správně rozvíjím, jestli se mi s ním podaří vytvořit intenzivní vztah, když ho od pondělí do pátku vidím jen ráno a těsně před spaním. Syn je šikovný a řekla bych, že v porovnání s vrstevníky dokonce možná trochu napřed, ale stejně. Zkrátka nejsem máma, která by mu každý den plánovala aktivity, hrála si s ním. A on mě někdy ráno odmítá do práce pustit. Mám se tím trápit, nebo to syn zvládne i „beze mě“? Nebo bych s ním měla být více? Děkuji za radu.
Dobrý den, pravděpodobně v tomto případě záleží, jestli jste se do zaměstnání vrátila z finančních, a tedy nutných důvodů, nebo z důvodu, že jste na rodičovské dovolené osobně strádala a chtěla se vrátit zpět mezi své kolegy.
Pokud se jedná o první případ, hovořila bych i s tak malým dítětem o tom, že maminka musí chodit do práce, aby vydělala peníze, abyste se měli dobře a aby synovi mohla koupit pěkné hračky.
Pokud se jedná o druhý případ, je samozřejmě na Vás, jestli odloučením od dítěte natolik strádáte, že se rozhodnete pro návrat domů. V každém případě je třeba si uvědomit, že syn se každým dnem mění, dělá pokroky, učí se nová slova a Vy u toho nejste.
Moje dcera krásně zpívá a v její škole (chodí do první třídy) otevřeli zrovna kroužek sborového zpěvu. Byla jsem nadšená, že tam může chodit a vyplnila jsem jí přihlášku. Ona si ovšem postavila hlavu, nepochopitelně kroužek odmítá a přihlášku ještě paní učitelce nepředala. Když se jí na to ptám, zapře se a odmítá se mnou mluvit. A tak si s ní nevím rady. Nechci vyvíjet nátlak, ale myslím si, že jí po čase bude líto, že odmítla na zpívání chodit. Měla bych dceři kroužek nařídit povinně, nebo mám respektovat její postoj?
Dobrý den, nejprve bych se s dcerou dohodla, že kroužek si jen vyzkouší a potom se rozhodne, zda bude pokračovat. Nevyvíjela bych nátlak a nepřikazovala, že do sboru musí chodit. Nic se určitě nestane, když ji zkusíte přihlásit v dalším školním roce, kdy už dcera bude zase o něco starší a třeba Vás překvapí tím, že bez Vašeho nátlaku se ráda do sboru sama přihlásí.
