Před mnoha lety (to ještě frčelo vytáčené připojení) jsem se díky informaci z internetového fóra dostal na svůj první LARP. Žánr, který vám zde hodlám představit, včetně reportáže z letošní akce Gothic Larp Medailon, inspirované středověkem kolem roku 1200, s prvky fantasy, kde jde především o souboj lidí se skřety a těžbu magické rudy, ze které se vyrábí meče a brnění.
Co je to LARP?
Cílem LARPu je hrát divadlo. Nikoliv pro diváky, ale pro sebe a ostatní účastníky v předem připraveném a ohraničeném světě, kde si každý bez ohledu na věk nebo rasu může dělat, cokoliv jej napadne, být kýmkoliv chce. Může tak utéct z každodenní šedi a výborně se pobavit. Stále častěji jsou vidět celé mladé rodiny, které si vyrazí na víkend na LARP za farmáře a před vypůjčeným historickým stanem si v kotlíku nad ohněm vaří oběd. Malé dětičky se zatím prohánějí bosky v trávě a večer u táboráku všichni za doprovodu kytary, bubnu a flétny zpívají. Nemusí se nutně aktivně zapojovat do hry, spíš vše zpovzdálí pozorují a užívají si atmosféru. Jakmile se účastníci navlečou do kostýmu nebo brnění, setřou se mezi nimi rozdíly a jsou svobodní. Je pouze na nich, jestli si zvolí roli dobrodruha na volné noze, co putuje krajem a řeší problémy prostých lidí, druida, který žije jako poustevník v lese a za protislužbu léčí kolemjdoucí, hledaného nájezdníka, který za soumraku přepadává karavany a brousí si na něj zuby lovci odměn, nebo prostého farmáře obdělávajícího v potu tváře své políčko. V rámci světů, které mají dnes spoustu témat a časových zařazení od pravěku po hvězdné války, si vybere opravdu každý a bude se výborně bavit.
Dnes se jen na území ČR koná ročně přes stovku akcí. V červenci jsem se zúčastnil Gothic Medailonu, který se odehrával na Opavsku, přímo na malebné zřícenině hradu Vítkov. Jednalo se již o pátý ročník a po roční odmlce měli všichni účastníci, kterých se sjelo na devadesát, velké očekávání. Osmičlenný organizátorský tým se celý předcházející rok scházel, aby dal dohromady scénář na 56 hodin herní doby, sehnal vynikající atmosférické izolované místo na kopci s lesem okolo a vyrobil všechny rekvizity, kterých bylo požehnaně, včetně vypůjčených ručně ražených mincí, atmosférického ozvučení, stanů a nábytku, projekce efektů atd.
Jak probíhal letošní ročník Gothic Medailonu?
V sobotu ráno byla zahájena hra. Vládce města, rudobaron a soudce v jedné osobě, vysvětlil obyvatelstvu, že zákonem je on a všechna vytěžená ruda patří králi. Kopáči dostanou za práci v dolech zaplaceno a všichni, kteří se budou práci vyhýbat, přiživovat se na práci ostatních, nebo dokonce krást, budou potrestáni buď bičováním, hladomornou nebo veřejnou popravou.
Po zahájení, které se neslo v duchu demonstrace moci hradní šlechty a rudobaronů, se všichni rozutekli a plní energie rozproudili hru. Tak jako v normálním životě by se mohlo zdát, že hlavní roli v tomto příběhu hrají peníze, movité a nemovité statky. Tyto věci jsou samozřejmě všude nejvíc vidět a jsou nutné pro to, aby si člověk pořídil meč, brnění nebo si zašel na oběd – vše je zde placeno herními mincemi nebo ceninami, jako jsou valounky zlata či drahé kameny. Pod povrchem však bublalo něco daleko zajímavějšího a děsivějšího zároveň. Proslýchalo se, že v hlavním dole na rudu se ztenčují žíly a bude potřeba začít pátrat po nových zdrojích. Navíc se v lese objevil podivný starý muž, který se baví s lidmi, a když mu špatně odpoví na hádanku, promění je na půl dne v ovci.
Během soboty se nakonec podařilo otevřít nový důl a navečer dokonce kdosi nalákal do města i hádankáře. Velekněz ohně v něm vycítil zakletou osobu s dalšími dvěma živými bytostmi dohromady a navečer oznámil velký rituál, který měl za cíl odčarovat tohoto muže. Zadal svým novicům seznam ingrediencí, které byly potřeba, a ostatním přikázal, aby se přesně v deset hodin v noci zúčastnili na hlavním nádvoří vymítání. Těsně před desátou se na potemnělém nádvoří sešla téměř stovka lidí a za předříkávání velekněze opakovali magickou formuli, jež měla zakletého osvobodit. Po třetím zopakování začal zakletý muž nelidsky ječet a kolem něj vyšlehly do výše modré plameny, které jej zahalily. Velekněz své odříkávání ještě zesílil, vzal „rozžhavené“ pečetidlo na tyči a přitiskl je nešťastníkovi na čelo. Najednou vše utichlo, plameny zmizely a ticho bylo až tíživé. Všem bušila srdce, ale aniž by si to uvědomovali, tlukot zesiloval. Sílil a nabýval na intenzitě, až ho slyšeli úplně všichni. Nevycházel ze srdcí měšťanů, ale z útrob hradních katakomb, kde se od brány začínaly ozývat plíživé zvuky. „Braňte bránu!“ ozval se nejdřív ze všech velitel městské gardy. Jeho jednotka se vzpamatovala jako první a běžela k bráně, následována skupinou odvážlivců.
Přes noc odrazili obránci několik vln nepřátelských jednotek. Vlny nicméně neztrácely na intenzitě a obráncům docházely síly i zdroje a nezbývalo nic jiného než zadní bránou město opustit. Uprchlíci byli bezradní a morálka klesala. Mágové však spolu s odkletým mužem, z něhož se vyklubal arcimág vody, vymysleli plán, jak pomocí prastarého magického předmětu, který se skrýval v katakombách, zabít velitele nepřátelské armády. Sestavili skupinu odvážných, kteří se vydali do města amulet získat. Po hodině trýznivého čekání se odvážlivci vrátili i s medailonem.
Po dalším rituálu, který se konal na lesní mýtině zalité sluncem, si medailon sám vybral nejodvážnějšího bojovníka a rozsvítil se. To bylo signálem k finálnímu útoku na zamořené město. Uprchlíci vzali na steč hlavní bránu a za podpory vyvoleného, který běžel v čele, smetli vojska temnot a získali zpět vše, co jim právem patřilo.
Závěr
Letošní ročník se mimořádně vydařil, krčma šlapala jak hodinky a hladové a žíznivé krky zásobovala pivem, medovinou, grilovaným masem a spoustou dalších dobrot. Počasí vyšlo na jedničku a na spaní pod jasnou hvězdnou oblohou, ohraničenou zespodu siluetou hradu přisvícenou měsícem, jen tak nezapomenu.