Ať už máte děti malé, větší nebo jsou to školáci, každodenně řešíte řadu problémů. Čistí si správně zuby? Kolikrát za den musí spinkat? Kolik tekutin by měly vypít, když je venku horko? A stačí mu dvě porce ovoce a zeleniny? V naší poradně najdete odpovědi na všechno, co vás trápí, od potíží s usínáním až po správnou dětskou výživu, a obrátit se na nás můžete i s výchovnými otázkami.
Na Vaše dotazy odpovídá Jana Míčková Sladká z agentury BIBO.
Dobrý den, řeším poměrně zásadní problém – po dvou letech doma s naší holčičkou bych měla za dva měsíce nastoupit do práce. Už teď ale vím, že Kačenka na to není vůbec připravená. Je na mě velmi fixovaná, pláče, i když ji nechám jen na chviličku třeba u babičky. Přitom babičku zná a vídá se s ní často od narození. Bohužel ale z finančních důvodů do práce opravdu nastoupit musím. Jak ji připravit na odloučení a je lepší najít chůvu nebo soukromou školku?
Dobrý den, v každém případě je nejvyšší čas pracovat na jednom nebo druhém řešení. Pokud se rozhodnete pro chůvu, bylo by dobré, pokud by se k Vám nejprve přišla seznámit a s dcerkou si chvíli hrála za Vaší přítomnosti. Uvidíte reakci obou stran a také jestli mezi Vámi třemi funguje nějaká „chemie“, která je nezbytná pro Váš pocit důvěry, pohody a jistoty, že je o dítě dobře postaráno. Postupně by měla chodit chůva na zvykanou třeba každý den na 1 hodinu a pokaždé to navyšovat. Postupně od dítěte odcházejte, aby dcerka byla s chůvou sama. Při Vašem odchodu vždy nezapomeňte sdělit dítěti, že se brzy vrátíte, a pokud dojde na slzy, hlavně odchod neprodlužujte! Určitě za chvíli dítě na Váš odchod zapomene, neboť dobrá chůva určitě odvede jeho pozornost k nějaké hračce či dobrotě. Všem našim klientům tento postup radíme a zatím to každá rodina takto zvládla. V případě, že se rozhodnete pro školku, určitě začněte chodit na zvykání, jinak by mohl v den nástupu nastat problém a školka by se také mohla rozhodnout, že si malého „křiklouna“ máte raději ještě rok nechat doma. Na individuální přístup tam bohužel není čas. Takže se dobře rozhodněte a nebojte, zvládnete to jako každá jiná rodina.
Dobrý den, náš dvouletý Adámek miluje děti. Strašně rád si s nimi hraje na pískovišti, většinou jim tedy jen bere hračky a boří jim bábovičky, ale zase je u toho velmi šťastný. Horší už je to ve chvíli, kdy jsme venku a objeví se chlapeček nebo holčička, která Adámkovi svoje hračky prostě půjčit nechce. Náš chlapeček se pak rychle promění v divoké útočící zvířátko a děti kouše. Nepomáhá nic – vysvětlení, zákazy ani plácnutí přes zadek. Ocenila bych jakoukoli radu.
Dobrý den, bohužel nemůžu kladně hodnotit Váš přístup, že Adámek je šťastný, pokud ostatním dětem boří bábovičky a bere hračky. Adámek si totiž zvykl, že si tuto věc může dovolit a může postupovat ještě dál a děti kousat. Chce to tedy změnit přístup a nastavit Adámkovi hranice. Dětem brát hračky nesmí a nesmí jim bořit jejich výtvory. Je nutno ale dodržet důslednost z Vaší strany, která se Vám určitě do budoucna velmi vyplatí.
