Co máme dělat, všichni víme, zejména během Velikonočního pondělí. Zatímco my ženy předem upečeme mazanec a beránka, chlapi upletou pomlázku a po nás pak chtějí obarvená vejce. Jenže ví někdo, jaký má tato tradice smysl? Velikonočních obyčejů je navíc mnohem více.
Svátky jara a vzkříšení mají dvojí podtext, i když si jsou ve své podstatě blízké. Je jím znovuzrození, v pohanském pojetí přírody, v křesťanském jde o zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které znamená naději pro všechny, kteří věří. Pomlázkou to ale celé vlastně končí. Pro Velikonoce je totiž důležitý celý týden předtím, který křesťané označují jako „svatý“.
Květná neděle
Svatý týden začíná Květnou nedělí. Té se říkalo také Květnice nebo Beránkova či Palmová neděle. Název připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde byl vítán palmovými ratolestmi. Proto se i dnes v kostelích světí ratolestmi, u nás se ale nejčastěji jedná o větvičky jívy, břízy či vrby. Tradicí připadající na tento den je také nošení nového oblečení a zákaz pečení.
Modré pondělí
V kostelech se v tento den vyvěšuje modrá látka. Zásadní historický význam ale prý tento den nemá. Neodehrávají se ani žádné obřady. Jen hospodyně by podle pohanských zvyků měly zahájit úklid.
Šedivé úterý
Barva symbolizuje nejspíš zvyk, který by se měl v tento den dodržovat. Je jím vymetení pavučin a prachu ze všech koutů v domě.
Škaredá středa
Během tohoto dne mělo dojít v životě Ježíše Krista k velkému a zásadnímu zvratu. Právě v ten den byl totiž zrazen jedním ze svých učedníků – Jidášem. Podle Bible ho měl udat za 30 stříbrných. A údajně se v ten den na Ježíše mračil a škaredil, proto se tak pojmenovala i tato středa. V souvislosti s proradným žákem Krista se pak v tento den pečou jidáše a vymetají saze z komína.
Zelený čtvrtek
Vše zelené je v tento den vítáno a také se připravují pokrmy ze zelených bylinek. Zelený čtvrtek je ale důležitý i v křesťanském kontextu. Právě během tohoto dne proběhla Ježíšova poslední večeře, při níž byl zatčen a kdy byl zpečetěn jeho pozemský osud.
Velký pátek
Velmi smutný den, kdy byl Ježíš ukřižován a poté také uložen do hrobu. Zhruba ve tři hodiny odpoledne, kdy mělo k události dojít, se v kostelích konají mše připomínající tuto událost. I modlitební písně jsou z toho důvodu těžké, připomíná se křížová cesta. Podle pověstí se ale v tento den dějí zázraky a otevírají poklady.
Bílá sobota
Je druhým dnem, kdy byl Ježíš v hrobě. Celý den se tak nese ve smutku a rozjímání. Nekonají se ani bohoslužby, až po západu slunce začínají velikonoční vigilie – Velká noc. Během té měl Ježíš Kristus povstat z mrtvých. Světských zvyků pak bylo o Bílé sobotě mnoho. Z domu se vymetal hmyz za zvuku kostelních zvonů, někdy se před kostelem pálily ohně, do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Lidé také třásli ovocnými stromy, aby byla úroda.
Boží hod velikonoční
Slaví se zmrtvýchvstání Páně. V kostelích se konají oslavné mše a vše má slavnostní atmosféru. Zároveň je to první den, kdy se po půstu smí jíst maso. Z toho důvodu dnes symbolicky zakrojujeme beránka, který je pečený jen z těsta. Velikonoční dobroty se nosí do kostela k posvěcení, v některých krajích se dříve části svěceného jídla odnášely na pole, aby byla dobrá úroda. Kluci pletou tradičně pomlázky, dívky pečou mazance a barví vejce.
Velikonoční pondělí
Z křesťanského hlediska už velký význam nemá, přestože ho v současnosti slavíme nejvíce. Vrcholí oslavy zmrtvýchvstání Páně, zároveň se provádějí tradiční zvyky při koledování.
