Tulipány, sýr, větrné mlýny a ulice červených luceren. Právě to si mnozí vybaví, když se řekne Holandsko. Nizozemsko ale nabízí mnohem víc než jen toto. Pojďte se mnou prozkoumat jeho hlavní město Amsterdam.
Málokdo ví, že Holandsko je chybný název pro Nizozemsko. Někteří Nizozemci by se mohli urazit, kdybyste jejich milovanou zemi nazvali Holandskem. Severní a Jižní Holandsko jsou totiž pouze dvě z dvanácti provincií tvořících Nizozemské království. A právě v Severním Holandsku leží hlavní město Amsterdam.
Před několika lety jsem se rozhodla na čas odjet jako au-pair do zahraničí. Chtěla jsem si zkusit žít jinde a jinak. A tak jsem se na déle než rok odstěhovala do Nizozemska. Proč zrovna tam? Sestra mojí mamky se takhle podobně v devatenácti letech sbalila a „ze dne na den“ zmizela za velkou louži, odkud se už ale nikdy nevrátila, a tak se vídáme jen jednou do roka. Nechtěla jsem rodiče stresovat, že se někde tam v dálce zamiluju a dopadne to se mnou stejně, tak jsem si vybírala z evropských států. A Nizozemsko mi bylo tak nějak nejsympatičtější.
Ten rok byl pro mě naprosto úžasně stráveným časem. Žila jsem ve skvělé rodině, kde jsem se starala o dvě děti, které mi byly spíše mladšími sourozenci. Měla jsem vlastní auto, byt, spoustu volného času a „náhradní rodiče“ mi vycházeli vstříc, jak jen to šlo.
Poznala jsem spoustu skvělých lidí, míst a nových věcí. Porozuměla jsem i dosud pro mě záhadné chrochtavé nizozemštině, což byl ze začátku nepřekonatelný oříšek. Zkrátka se Nizozemsko stalo mou citovkou. Kdybych se bývala v Čechách nezamilovala během krátkého návratu domů během Vánoc, pravděpodobně bych se tam odstěhovala na neurčito.
Celé roky jsem příteli slibovala, že ho do milovaného Nizozemska vezmu, ale povedlo se to teprve letos. Rozhodla jsem se mu pro začátek představit hlavní město Nizozemí, Amsterdam.
Kola, kam se podíváš
Že je Amsterdam město plné lidí vysmátých po marihuaně, proudících ulicemi červených luceren, je jen představa, která je realitě dost vzdálená. Nizozemsko je především země cyklistů. Jelikož je tento stát převážně placatý, je cyklo doprava pro jeho obyvatele ideální. Dříve to v Nizozemsku fungovalo tak, že kola nikdo nevlastnil ani nijak nezabezpečoval. Prostě si kolo zkrátka půjčil ten, kdo ho zrovna potřeboval. Dopravil se tam, kam chtěl, a zase ho nechal na nějakém veřejném místě pro někoho dalšího. Dnes už to tak romanticky nefunguje, zejména kvůli krádežím. Obyvatelé mají kola vlastní, turisté si je mohou zapůjčit v jedné z mnoha cyklopůjčoven. Nejdůležitějším pravidlem tu je, že kolo má vždy přednost, dokonce i před chodcem. Párkrát jsem tedy musela zasáhnout a ohlídat si přítele, aby ho nesmetl některý z projíždějících cyklistů.
Královskou rodinu obyvatelé milují
Jako první jsem přítele vzala na obhlídku samotného srdce města, na náměstí Dam, kde se nachází také královský palác. V roce 2013 předala v královském paláci bývalá královna Beatrix korunu svému synovi Vilému Alexandru Nizozemskému, který ji statečně nosí a lid ho miluje. Možná ještě víc ale zbožňuje jeho manželku Máximu Nizozemskou, původem z Argentiny, která musela na své svatbě oželet účast vlastní rodiny, aby se v roce 2002 za budoucího nizozemského krále mohla vdát. Otec Máximy, člen argentinské vlády, byl obviněn z účasti na zahájení války, během které zmizely a zemřely tisíce lidí. Přesto si Máxima nizozemský lid získala, a to díky své lidskosti a humoru. Během oslav, které se na počest krále každý rok v den jeho narozenin konají, nemá problém vyjít mezi lidí a tančit s nimi v ulicích. Navíc se během několika málo měsíců naučila perfektně nizozemsky, je krásná, milá a na nic si nehraje.
Z náměstí Dam jsme plynule přešli na nejrušnější ulici Damrak, odkud vyplouvají výletní lodě. Co by to bylo za návštěvu, kdybychom Amsterdam neviděli z lodi. Díky husté síti kanálů, tzv. grachtů, se lodí dostanete skutečně kamkoli po městě. Zajímavostí je, že v zimě, když řeka Amstel, protékající všemi těmito grachty, zamrzne, Nizozemci poprvé v roce vyřadí z provozu svá milovaná kola a na nohy obují lední brusle. Na nich se totiž dostanou úplně všude. Takže do batohu sbalí boty, skočí na brusle a zařídí si vše důležité v centru města.
Stěhování „po nizozemsku“
Turisté se většinou brzy začnou pídit po tom, proč má každý z typicky úzkých amsterdamských domečků na svém horním štítu velký hák. Je to proto, že jak jsou domky úzké, mají také hodně strmé a točité schodiště, po kterém není možné cokoli většího stěhovat. Pokud tedy v Amsterdamu dojde na stěhování, na tento hák se zavěsí lano a po něm se nábytek vytahá k oknům a těmi pak dovnitř horních místností. Zajímavé, že? A vězte, že ještě zajímavější je to celé sledovat naživo.
Ptáte se, proč ty domky tedy staví tak neprakticky úzké? Kořeny jsou opět až v hluboké historii. Amsterdamští radní totiž dříve vybírali peníze za každý zastavěný metr do šířky, ne do výšky. Mazaní obyvatelé města na to tedy vyzráli tím, že své domy stavěli co nejvyšší. Dodali tím Amsterdamu nezaměnitelný ráz. Každý dům je jiný, přesto si jsou tak podobné, a dohromady tvoří něco naprosto ojedinělého.
Přítel byl z jejich architektury tak nadšený, že jsme všechny následující večery nesměli jezdit tramvají, ale museli jsme se procházet i těmi nejzapadlejšími uličkami podél kanálů, aby se pokochal místní zástavbou. Podezírám ho, že si libuje ve voyerismu;-). Nizozemci totiž nepoužívají rolety, žaluzie ani nic podobného, co by zabránilo kolemjdoucím civět jim přímo do talíře. Je to prý znak toho, že u nich doma je kdokoli vítán a že nic neskrývají. Nizozemci jsou totiž neuvěřitelně přátelští, vřelí a otevření lidé. No, a protože jsou také vášniví sběratelé veteše všeho druhu, mají svá obydlí opravdu rozmanitě vyzdobená. Navíc si libují v „pálení“ svíček, takže je opravdu radost do jejich oken nakouknout.
Pro milovníky piva
Pokud se chystáte na návštěvu Amsterdamu, určitě nemůžete vynechat muzeum Heineken Experience, jehož návštěvu doporučuji i zapřisáhlým milovníkům orosené plzničky. Muzeum tvoří obrovský komplex, před kterým se už od rána tvoří nekonečné fronty. Vstupenky si proto raději zakupte on–line. Během prohlídky se dozvíte spoustu zajímavostí o rodině Heinekenů, o tom, jak se zde vařilo pivo dříve, a prohlédnete si dokonce i pivovarské stáje, které okupuje deset tažných koní, kteří sudy s pivem stále hrdě rozvážejí. Ve druhé polovině prohlídky si můžete načepovat své vlastní pivo, čeká vás spousta interaktivní zábavy a nakonec samozřejmě také degustace, kdy máte tři piva zdarma.
Země tulipánů, dřeváků a větrných mlýnů
Další den jsme vyrazili vlakem do městečka Koog-Zandijk, odkud je to pouhá čtvrthodinka pěšky do areálu jménem Zaanse-Schans. Tento milý kousek světa je celý postaven v jednotné architektuře, které vládne vesnický vzhled starých nizozemských domečků a zelená barva. Procházkou kolem nich dojdete podél vody až k šesti rozlehlým větrným mlýnům. Mlýny jsou plně funkční a všechny jejich systémy zachovalé a udržované. My jsme si prohlédli mlýn jménem de Kat, tedy kočka, který sloužil k výrobě barev. Jeho vnitřek je nyní využíván jako muzeum, kde dostanete dokonce průvodce muzeem v češtině. Vstup do areálu je zdarma, zdržet se můžete, jak je libo, a jde o nádhernou odpočinkovou procházku. Celá vesnička je velice udržovaná, navštívit můžete také muzeum sýrů nebo zvířata na statku.
Vzhledem k tomu, že jsme se do Nizozemska vydali na podzim, nestihli jsme bohužel každoroční záplavu rozkvetlých tulipánů v nádherném parku Keukenhof. Ani tak jsme ale nepřišli zkrátka, kousek o centra Amsterdamu je totiž celoročně otevřený tzv. Bloemen Markt, tedy květinový trh, kde si můžete nakoupit cibule tulipánů rozličných druhů i barev. Svou výzdobu tento trh přizpůsobuje momentálnímu ročnímu období a vždy jde o nezapomenutelnou nádheru.
Čtvrť červených luceren
Ano, nakonec došlo i na proslulou Red Light District, tedy čtvrť červených luceren. Když se řekne tento název, představíte si pravděpodobně hotovou sodomu gomoru, ve skutečnosti ale není důvod k obavám. Jde o normální dlouhou ulici podél kanálů, kde jsou okna jednotlivých domů nasvícena červený světlem a za jejich sklem se vystavují dívky ve spodním prádle. Před každým takovým domem stojí „pasák“, který dohlíží na chování turistů před těmito okny. Nedoporučuji proto dívky fotit, několik fotoaparátů (i mužů) už skončilo v grachtu.
Když jsem se před odjezdem ptala doma, co bych měla z Amsterdamu dovézt, všichni jednohlasně hlasovali pro sýr! V Nizozemsku narazíte na nespočet kaas shopů, obchodů se sýrem, kde mají stovky rozmanitých druhů. Dokonce třeba sýr s příchutí rumu, kokosu nebo lanýžů. Určitě ochutnejte zelený sýr s bazalkou, kozí zauzený nebo žlutý kmínový.
Vyzkoušejte chutě a vůně Amsterdamu na vlastní kůži! Doufám, že jsem vás příjemně navnadila.
