Z nedostatku našeho času či trpělivosti někdy dětem zaděláme na omezující návyky a závislosti. Jak je pak odbourat, aby potomky zbytečně neblokovaly? A co když se jich děti zbavit vlastně ani nechtějí?
Na dotazy odpovídá Miroslava Dvořáková, ředitelka soukromé školky KOALA.
Můj tříletý syn půjde od září poprvé do školky a nevím si trochu rady s jeho jednou malou závislostí. Je totiž zvyklý usínat s láhví mléka v ruce. Ještě jsem ho to neodnaučila a ani úplně nevím, jak to z večerních rituálů vypustit. Když mu ji někdy záměrně nedám s tím, že vyzkouším, jestli náhodou nezapomene, začne za chvíli křičet a jeho křičení se stupňuje, dokud mu nevyhovím. Jak ho to odnaučit? Ono se to totiž navíc pojí s tím, že mu musíme na noc ještě dávat plenku, protože tolik mléka mu pochopitelně naplní močový měchýř a na čurání se neprobudí. Děkuji za radu.
Dobrý den, jak již zaznělo v titulku „často z nedostatku času a trpělivosti rodičů vznikají u dětí návyky, kterých se později lze špatně zbavovat“. Osobně nemám problém s volnou výchovou jakožto alternativním přístupem k výchově dítěte, ale jak už to v životě chodí, ve všem je třeba určitá rovnováha, tudíž i tzv. „volná výchova“ by měla být vyvážena určitými hranicemi a pravidly, ve kterých je možné formovat zdravé návyky. Myslím si, že pití z lahvičky v tomto věku není vhodné. Bohužel jsem se s tím v posledních letech setkala i u mnohem starších dětí. Je potřeba pochopit podstatu této věci. Lahvička, plyšáček nebo cokoliv jiného, co dítě vyžaduje, jsou často záchytným předmětem, který dětem pomáhá cítit se bezpečněji, a to nejen před spaním, ale někdy i po celý den.
Zkuste se zamyslet, jak u vás probíhají přípravy dítěte na odpočinek, zda máte nějaké rituály jako například povídání si, čtení pohádek, mazlení apod. Dejte dítěti napít pouze ze skleničky nebo hrnečku a pokuste se mu vysvětlit, že lahvička je pro miminka a on už bude velký školáček. Nejlepším prvkem výchovy je pro dítě určitý vzor. Vzorem může být právě školka, kam nyní začne chodit, protože zde děti získávají ony návyky, které rodiče často pomíjejí. Popřípadě pomůže strávený čas (třeba i noc) u stejně starých kamarádů, kteří mají tyto návyky již zvládnuté. U nás ve školce podobné trápení rodičů vyřeší příklad kolektivu a důslednost. Rodiče jsou často překvapeni, že jejich dítě toto zvládne už v prvních dnech. Chce to pevnou vůli, ale nebojte se, čas, který do dítěte investujete, se vám jednou (věříme, že velmi brzy) mnohokrát vrátí.
Je normální, že můj jedenáctiletý syn chce být youtuberem a pořád sedí u počítače? V podstatě ho nic jiného nezajímá, s kamarády chodí ven jen občas. Ale zato pořád kouká na nějaká videa údajně slavných youtuberů a přebírá jejich hlášky. Nemůžu ho vůbec přimět k tomu, abychom šli třeba jezdit na kole a někdy mně jdou ty jeho pokřiky, kterými parafrázuje své idoly, dost na nervy. Jak se mám zachovat? Bojím se, že jednou nebude schopen žít svůj vlastní život a bude se jen nořit do vyumělkované komunikace na sítích.
Dobrý den,
děkuji velice za přínosný dotaz, díky němu jsem se nyní naučila nové slovo. Mé děti jsou totiž odrostlé a na nic podobného se nedívají, tak jsem si od nich a mých mladších kamarádek nechala vysvětlit, co to je „youtuber“. Musím vás v první řadě uklidnit, že nejste jediná, kdo řeší podobný problém. Bohužel zde vidíme přímý generační rozdíl. Zatímco někteří rodiče sledují v televizi lacinou zábavu, tráví čas na internetu nebo sdílejí svůj život na sociálních sítích, dětem to zakazují, a tak mladí hledají na Youtube svůj zdroj zábavy. Nelze jim tedy primárně vyčítat, že se na youtubery dívají a baví se tím. Osobně bych se snažila syna pochopit, třeba i za cenu, že se na pár videí od jeho oblíbeného youtubera podíváte společně. Zkuste porozumět, co se mu na jeho oblíbených youtuberech líbí. Zeptejte se ho, jaká témata ho zajímají, co on sám by chtěl sdílet s ostatními, pokud by byl youtuber.
Pokuste se v rodině změnit návyky, hledejte cestu ke koníčkům, které dítě nejenže zvednou od počítače, ale pomohou mu například natočit zajímavá videa z vašich aktivit a zážitků.
Zdroj úvodní foto: Thinkstock
