Když už si evropští lékaři nevědí rady, obracejí se i oni k východní medicíně. Právě toho jsem byla svědkem, když jsem se poprvé ocitla v ordinaci čínské doktorky sídlící v Praze, paní Guo Li.
Ve dveřích jsem se minula se známým očním lékařem z jedné pražské nemocnice. Nejen očaře, ale také sexuologa, gynekologa a psychologa jsem časem potkala v čekárně této čínské lékařky. Její věhlas se už asi donesl i k našim lékařům. Ale co přivedlo ke Guo Li mě? Začalo to nenápadně – nejdřív mě bolelo dole napravo v zádech, pak se přidala bolest beder, hrudníku a krční páteře. Všude mi křupalo, bolela mě celá záda a jednoho krásného dne už jsem nemohla vstát bolestí z postele, takže jsem jen ležela. Pochopím, že záda bolí věkem, ale mně v té době bylo teprve dvacet osm. K tomu se přidala neskutečná únava, přestože jsem pořád jen ležela, ale i přes únavu jsem bolestí nemohla usnout. Po šesti týdnech rehabilitací a užívání různých dryáků jsem už sice chodila po svých, ale bolest jsem musela tlumit čím dál většími dávkami léků. Přitom podle našich lékařů s mými zády nic výrazně v nepořádku nebylo. Magnetická rezonance s pár drobnými odchylkami v pořádku, rentgen v pořádku, revmatická vyšetření v pořádku, neurologie v pořádku, testy na boreliózu a další nemoci také v pořádku. Nikdo mi tedy neuměl vysvětlit, proč bez tišících léků nemůžu bolestí ani chodit. Už jsem si připadala, že snad patřím do ordinace psychiatra a mám mít napsané prášky na hlavu.
V zoufalství jsem googlovala, jestli neexistuje nějaký zázrak, který mi pomůže. Načetla jsem stovky článků. Jeden odkazoval na parazity, druhý na únavový syndrom, jiný na chlamydie, další na borelie, někteří autoři tvrdili, že člověk má danou nemoc, ač mu v krvi vychází negativně, jiní tvrdili, že máte pít chlor, další doporučovali homeopatika. Vyzkoušela jsem Jonášovy kapky, reflexní terapii, masáže, a můj stav byl stále stejný. Jednoho dne jsem mezi těmi všemi články objevila diskusi, kde někdo doporučoval čínskou lékařku Guo Li. Moc o ní napsáno nebylo, přitom tahle paní by si to opravdu zasloužila.
Ani vteřinu jsem neváhala a vytočila telefon. Čínská medicína byla snad to jediné, co jsem do té doby nevyzkoušela. Telefon zvedla česky mluvící slečna a objednala mě na následující den. Paní doktorka sídlí kousek od pražského Strossmayerova náměstí a ordinuje v bytě. Velký první dojem na vás neudělá, působí přeplněně a neudržovaně, ale nenechte se prvním dojmem ovlivnit.
U dveří se vyzujete, vstoupíte do bytu a čekáte, až se vás paní doktorka ujme. Česky mluvící pomocnice vám dá instrukce, co musíte během léčby u paní doktorky dodržovat (viz konec článku).
Guo Li je dáma, řekla bych tak šedesátiletá, velice vitální, nosí brýle a čile pobíhá mezi pacienty.
Neumí příliš dobře česky, její věty sestávají z Jak se maš? Dobrý? Jídlo dobrý, špatný? Záchod dobrý, špatný? Ty lehnout, sednout, finiš atd.
Když se na mě dostala řada, Guo Li mě posadila na židli a řekla, ať vypláznu jazyk. Přitom mi držela zápěstí a měřila puls. Li (v Číně se křestní jméno píše až za příjmení) vystudovala čínskou medicínu (akupunkturu, byliny…) a pulsní medicínu (diagnostika z pulsu), a neustále se dále vzdělává. Umí diagnostikovat nemoci na základě pouhého prohlédnutí jazyka a změření pulsu. Čínská medicína vnímá nemoci jinak než západní. U nás vám lékař řekne například, že máte zánět močového měchýře, ale čínská medicína to považuje za oslabené ledviny v důsledku potlačovaných citů, respektive vnitřní nespokojenosti, zejména v oblasti vztahů.
Li se na nic neptala, nezajímalo jí, co mě trápí, s čím přicházím, ani jsem se nesvlékla. A aniž bych jí tedy cokoliv prozradila, ona mi z pohledu na můj jazyk a z pohmatu pulsu řekla, co mě trápí, a doopravdy se trefila.
Zeptala se, jestli chci léčbu nebo byliny. Zvolila jsem léčbu – akupunkturu. Položila mě na lehátko a její česky mluvící pomocnice mi na záda připevnila baňky. Nebolelo to, prostě vám podtlakem na kůži přisála baňky, které postupně povolily a odpadaly. Dala mi erární prostěradlo a deku a řekla, ať si druhý den přinesu vlastní. V místnosti, kde vás Li diagnostikuje, jsou dvě lehátka, ve vedlejší místnosti 3 lehátka. Nejsou oddělená plentou, a ačkoliv běžně bych se asi před jinými lidmi do spodního prádla nesvlékala, tady vládne uvolněná atmosféra a nikterak divné vám to nepřijde. Překvapilo mě třeba, že zatímco v čekárně u lékaře běžně lidem zvoní mobily, tady by si nikdo automaticky, aniž by ho na to musely upozorňovat nějaké cedule, nedovolil nechat zapnutý zvuk u mobilu nebo vyřizovat telefonáty.
Li mi dala zkumavku s jehlami, které byly po celou dobu léčby moje. Na léčbu se chodí 10 dní za sebou vyjma víkendu. Nejprve mi na záda položila tácek, na kterém zapálila pelyněk. Tím se prohřívají orgány a tělo se tak připravuje na akupunkturu.
Potom mi do těla začala zapichovat jehly, aniž by mi cokoliv vysvětlila. Nezbývalo, než jí věřit, že ví, co dělá. Píchla mi jehly do horní části zad, nechala je tam a šla obejít další pacienty. Po chvíli se vrátila, vytáhla jehly a píchla je do dolní části zad, po chvíli přišla opět a jehlou mi popíchala páteř, pak jehly píchla pod kolena. Následně jsem se otočila, a jehly mi různě zaváděla z druhé strany těla. Zapíchnutí jehel nebolí, jen někde to není příliš příjemné. Pokud píchnutí někde výrazně bolí, většinou je to v místě, které je oslabené. Například píchnutí do paty mě nebolelo, zatímco paní ležící vedle ano, paty značí oblast dělohy. Mě naopak bolelo píchnutí do palce u nohy, to je oslabená slezina.
Slezina je z pohledu čínské medicíny ten nejdůležitější orgán, orgán párový s žaludkem. Ve slezině se tvoří a udržuje životadárná energie čchi a je třeba slezinu vyživovat tak, aby se posilovala (viz rady na konci článku).
Když mi doktorka jehly zapíchla do posledního akupunkturního bodu, řekla „finiš“, tzn. jste hotová. Zaplatila jsem její česky mluvící kolegyni a bylo mi řečeno, ať přijdu zítra zase.
Paní doktorka ordinuje od 8 do 9 ráno, kdy prý je efekt akupunktury s ohledem na biorytmus těla nejlepší. A pak od 14 do 15 pro ty, komu ráno časové možnosti neumožňují jít na léčbu. Vždy se docela dlouho čeká, ale stojí to za to.
Před odchodem po první kúře mi česká pomocnice řekla, že po dobu akupunktury mám dodržovat režim napsaný na informačním letáku + brát vitaminy řady B, vitamin C a vitamin E.
Ve dnech, kdy se na akupunkturu nejde, tedy o víkendu, se berou bylinky, které vám paní doktorka předepíše. Jsou to slisované kuličky, je jich asi 200 druhů, ze kterých paní doktorka vybere ty správné pro vás. Každý druh slouží na jiný problém, často dostáváte i tři druhy, které ve vzájemné kombinaci účinkují nejefektivněji.
První den jsem byla po akupunktuře strašně unavená a na zádech mi po baňkách vyskákaly takové nepěkné červené fleky. Každopádně druhý den jsem, vyzbrojená už vlastním prostěradlem, přišla k paní doktorce zase. A po šesti dnech už jsem cítila, že mi je výrazně lépe. Po celé kúře jsem se cítila plná energie a tak o 80% lepší byla i zmíněná bolest zad. Tišící léky už jsem nepotřebovala. Za měsíc od léčby už mě záda nebolela vůbec. Po měsíci chce Guo Li, ať jí přinesete také výsledky krve od vaší praktické lékařky, ze kterých má možnost vyčíst nějaké měřitelné údaje a podle toho vám případně upravit byliny nebo doporučit znovu akupunkturu.
Vím, že kdybych ještě někdy v životě měla zdravotní problém, se kterým by si západní medicína nevěděla rady, určitě se na paní doktorku obrátím zas.
A co během akupunktury u Guo Li musíte dodržovat:
- > Nesmíte pít alkohol, kávu, černý čaj a kouřit.
- > Po dobu léčby nesmíte mít sex.
- > Po dobu léčby nesmíte sportovat ani se nějak výrazně vyčerpávat, protože akupunktura je sama o sobě pro tělo vyčerpávající.
- > Nesmíte jíst mléčné výrobky ani nic, co mléko obsahuje (a to včetně například zákusků s máslovým krémem – máslový krém, respektive máslo je z mléka).
- > Nesmíte jíst maso ani ryby.
- > Nesmíte jíst ovoce a zeleninu v syrové podobě. Vše tepelně upravte, např. hrušky poduste nebo jezte ve formě kompotu, zeleninu konzumujte dušenou nebo na páře. Studené potraviny nutí tělo vydat energii na zahřátí potravy, teplé potraviny tělo snáze zpracuje.
- > Nesmíte pít studené nápoje. Doporučuje se vlažná a teplá voda a speciální čaje, například odvar ze zázvoru (spařit zázvor a citron, osladit medem), odvar ze slupek z červeného melounu (omýt meloun, oloupat, slupky spařit), odvar ze slupek z citrusů atd.
- > Po dobu léčby se nekoupejte ve vaně, pouze se sprchujte.
- > Nenechte prochladnout nohy. Trpíte-li na studené končetiny nebo jste zimomřiví, 15 minut denně sprchujte nohy od kotníků ke kolenům teplou vodou.
- > Vždy buďte v teple, i kdyby to znamenalo nosit více vrstev oblečení.
- > Posilujte slezinu – slezina je „vlhký“ orgán, kterému svědčí „suché“ potraviny. Těmi jsou například jáhly, sója, slzovka (koupíte v čínské lékárně – něco jako fazole, namočíte a pak půl hodiny vaříte, můžete přidávat i do polévek), jujube (speciální ovoce, buď sušené, nebo jej přidávejte namočené do kaše), kustovnice (čínský pramen zdraví – goji), čaj z chryzantémy a zimolezu (paní doktorka vám ho předepíše). Nevhodná je například pohanka, kterou přitom čeští nutriční terapeutové považují za zdravou potravinu.
Na co je čínská medicína nejúčinnější?
– nespavost
– chronická únava
– poruchy imunity
– trávicí potíže (škrundání v žaludku…)
– urologické potíže
– akné a jiné kožní problémy
– alergie
– neplodnost i jiné gynekologické problémy
– bolesti zad
– duševní nerovnováha (nervozita, strach, úzkost…)
