Talentovaný designér Pierre Hardy prohlásil: „Je třeba kombinovat prvky z minulosti s novými rozměry.” A je to pravda. V módě se stále vracíme a čerpáme z dávných dob a od našich předků. Nejinak je tomu v oblasti obuvi.
SANDÁLY
Nejstarší nálezy bot se datují zhruba 10 tisíc let zpátky. Nejčastějším materiálem pro výrobu bot byla samozřejmě kůže nebo kožešina, lidé používali i pruhy lýka nebo kůru stromů k výrobě prvních sandálů. Ve starověkém Egyptě asi 4000 př. n. l. se běžně nosily kožené sandály, měly překvapivě moderní tvar. Vojáci nosili sandály „caligae“, obuv s koženou podrážkou, do níž byly natlučeny hřeby. Hlavičky hřebů byly uspořádány tak, aby podle otisku v zemi byla identifikovatelná legie, k níž voják patřil. Tento efekt používaly i kurtizány, jejichž podrážky otiskovaly do písků nápis „Následuj mě“. Sandály tak od samého počátku propojovaly funkčnost se sváděním – byly nutnou ochranou chodidel, zároveň však odhalená noha vzbuzovala erotické chvění. Spíše módní než praktický sandál pak ustoupil do pozadí až do 20. let 20. století, kdy se s rozmachem popularity francouzské Riviéry jako turistické destinace navrátil ve formě plážové módy. Ve 30. letech se díky Andrému Perugiovi a jeho kolekci sandály na vysokém podpatku přesunuly z pláží na taneční parket jako večerní obuv. V tomto období se také začala nejvíce projevovat svůdná podstata sandálu. Mezi 30. léty a polovinou 50. let vytvořil italský obuvník Salvatore Ferragamo jedny z nejextravagantnějších sandálů. Vytvářel obuv pro výkvět evropské společenské smetánky a neustále ženy překvapoval novými nápaditými vzory. V roce 1935 zavedl klínový podpatek a v roce 1938 vysokou podešev.
PODPATKY
Vrátíme-li se do 16. až 18. století, uvědomíme si, že určitá okázalost se projevila v zavedení vysokých podpatků. Ty sloužily nejdříve jako praktická pomůcka, aby muži během jízdy na koni udrželi nohu ve třmenech, později jako symbol sociálního postavení, který doslova pozvedl nositele nad obyčejné masy. Vysoké „mušketýrské“ holínky, které se začaly objevovat již v renesanci, dosahují v období baroka svého vrcholu. Obuv se také začala důrazněji odlišovat podle pohlaví. Dámské boty byly jemnější, vyráběly se z luxusních materiálů a se zakřiveným ludvíkovským podpatkem. Francouzský styl střevíčků se postupně šíří i do dalších evropských států. Ševci se nebojí experimentovat: objevují se různé typy a tvary podpatků, například podpatek umístěný do oblasti klenby nebo naopak první jehlové podpatky.
MÓDNÍ TRENDY 20. STOLETÍ
Během 20. století se vyvinulo velké množství stylů obuvi a jména obuvních návrhářů začala být známá. Výroba se mechanizovala a zefektivnila a díky tomu se začaly vyrábět levné boty dostupné masám. Vedle toho se také začaly rychleji proměňovat módní styly a trendy.
Zdroj foto: Ikony světového stylu (Caroline Cox), Obrazové dějiny oblékání a stylu (Dorling Kindersley, London)
